Pár slov z nedělního kázání o 21. neděli v mezidobí

24.08.2014 17:58
 
Dnes slavíme bohoslužbu v přírodě. Sešlo se nás letos méně i díky nestabilnímu počasí, které 
 
se ukázalo s nejvyšší teplotou 13 stupňů a stálými dešťovými přeháňkami. 
 
Ale vraťme se k dnešnímu úryvku z Písma sv., které krásně přečetl Honzík. Příběh byl o 
 
milosrdném Samaritánovi. Člověku, který i přes to, že spěchal jako ti dva před ním, dokázal 
 
se zastavit a pomoci člověku, který tu pomoc potřeboval. I dnes všichni spěchají. Děti se 
 
učí IT technologiím, znalostem jazyků, technice či přírodním vědám. Ale abychom byli 
 
skutečnými lidmi, tak se musíme naučit být lidmi, kteří vnímají člověka vedle sebe, vnímají 
 
potřeby toho druhého. Skutečným člověkem se nestane člověk s desítkou akademických titulů 
 
nebo ověnčený biskupskou mitrou, ale člověk, který vidí smutek a radost člověka vedle sebe. 
 
Jeden příběh vypráví o kováři, který se učil u svého mistra. Naučil se vyrábět krásné věci, byl 
 
skutečně zručný. Když opustil mistra a dal se svou cestou, tak chtěl vyrábět dál své úžasné 
 
meče, mříže, nástroje. Ale zjistil, že nemůže. Nenaučil se rozdělat oheň v kovářské výhni, tak 
 
mu byla veškerá zručnost k ničemu. 
 
Děti a drazí přátelé, musíme se nejdříve naučit být dobrými lidmi a až tehdy můžeme dávat 
 
něco víc ze svých znalostí a zkušeností. Prosme dnes Pána Boha, aby nám dal sílu překonat 
 
svou malost a začít žít velikost ve vidění bolestí a radostí lidí okolo nás. Tehdy, až toto 
 
pochopíme, budeme skutečnými učedníky našeho Pána Ježíše Krista. 
 
Naučme se rozdělat ten kovářův oheň, abychom byli skutečnými lidmi a učedníky Pána 
 
Ježíše. Amen