Pár slov z nedělního kázání o 27. neděli v mezidobí

05.10.2014 19:57

(Mt 21,33-46

 

Hodnotu člověka posuzujeme z různých lidských pohledů jinak. Ekonom považuje za hodnotného člověka toho, který umí vydělat peníze, umí obchodovat na burze, dokáže zúročit akcie. Klasický  katolík považuje za hodnotného člověka toho, který absolvuje veškeré bohoslužby v týdnu a pomodlí se deset růženců denně. Politik považuje za hodnotného člověka toho, který dokáže přesvědčit mnoho lidí o nepravdě a uvěří jeho slibům. Mohli bychom pokračovat dále.

Ale bohudík hodnota člověka se odvíjí od jeho zaměření, od shody slov a života s dobrem a cestou Kristovou. O hodnotě člověka si dnes povíme krátký příběh.

Jeden profesor začal svou přednášku tím, že zamával stokorunovou bankovkou.

„ Kdo chce tuhle stokorunu?“

Všichni žáci se přihlásili. Proto udělám ještě jednu věc. Bankovku zmuchlal. „Chce ji ještě někdo?“

Znovu se zvedl les rukou.

„A co když udělám tohle?“

Hodil zmačkanou bankovku na zem a pošlapal ji.

„Chce ji ještě někdo?“

Les rukou se zvedl jako dřív.

I když byla bankovka tolik poničená, svou cenu neztratila.

Drazí přátelé, i když jsme v životě zažili mnohá zranění, byli jsme vyváleni v blátě a dosedli až na dno, i přes to si můžeme uchovat svou hodnotu. Hodnota člověka se neodvíjí od znalostí a počtu růženců, ale od touhy směřovat za světlem dobra. Směřovat tam, kde víra, naděje a láska dokáže uzdravit každého a dokáže dát novou touhu žít každému. Hodnota každého z nás se začíná zúročovat již dnes v pokladech, které nejsou zapsány zde na zemi, ale v nebi. Neztraťme svou hodnotu a navyšujme ji před tváří Boží i lidí okolo nás cestou dobra a cestou Kristovou. Amen.