Pár slov z nedělního kázání o slavnosti Ježíše Krista Krále

20.11.2016 17:54

 

(LK 23, 35 – 43) (parafrázovaný text z knihy Bruna Ferrera, Další příběhy pro potěchu duše)

 

V jednom příběhu přecházel poušť jeden mocný a bohatý král. Na velbloudech měl naloženy veškeré své poklady. Uprostřed pouště však jeden velbloud klopýtl, upadl a již nemohl vstát. Truhlice plná zlatých a stříbrných peněz upadla na zem. Král nechtěl zastavit a vůbec nebylo možné naložit to bohatství na jiného velblouda, kteří byli i tak přetíženi. Král napůl mrzutě a napůl velkodušně řekl všem v doprovodu, aby si nabrali z vysypaného pokladu, co unesou. Sám jel dál. Náhle si však všiml, že někdo jde za ním. Otočil se a uviděl jednoho ze svých dvořanů, jak udýchaný a zpocený běží za ním. „Tys tam nezůstal a nic sis nevzal?“ zeptal se ho král. Mladý muž hrdě odpověděl: „Já jdu za svým králem.“

Drazí přátelé, existuje spousta cest, které vybízí ke sbírání bohatství, požitků a různých „bonusů“ tohoto světa. Existuje spousta cest, které se tváří jako pravé. Ale nikdy nezapomínejme, že nesmíme na naší cestě životem ztratit z dohledu toho svého Krále našeho života.

Přeji nám všem, abychom nikdy nesešli z té pravé cesty, cesty za Ježíšem Kristem Králem. Abychom jej nikdy neztratili z dohledu a mohli jednou odpovědět: „Já jdu za svým Králem a vždy jsem šel.“ Amen.