Z kázání faráře Martina M. Čapky, Slavnost sv. Václava, neděle 29.9.2013

29.09.2013 17:44

Drazí přátelé, drahé sestry a bratři, dnes slavíme v naší farnosti slavnost sv. Václava.

Myslím, že již o životě sv. Václava bylo řečeno a napsáno mnoho. Mnoho vědců zkoumalo historická podhoubí jeho života, ale myslím, že odkaz sv. Václava pro dnešního člověka docela výstižně a jednoduše odráží příběh napsaný rukou Bruna Ferrera z knihy Další příběhy pro potěchu duše. Dnešní příběh, který si přečteme, má název Zapomnětlivé město.

V jednom menším městě, které se ničím nelišilo od mnoha ostatních, se začaly dít divné věci. Děti zapomínaly psát úkoly, dospělí si zapomínali zouvat boty, když šli do postele, nikdo už nikoho nezdravil. Dveře kostela zůstávaly zavřené. Zvony přestávaly zvonit. Nikdo si už nepamatoval modlitby. Jednoho pondělního rána se učitel zeptal žáků: „ Proč jste včera nepřišli do školy?“

„Vždyť včera byla neděle!“ odpověděli žáci. „V neděli se do školy nechodí.“

„Proč?“ zeptal se učitel. Žáci nevěděli, co mají odpovědět. Blížily se Vánoce. „Proč se hrají koledy?“ „Proč jsou na vánočním stromku svíčky?“ Nikdo nevěděl. Dva kamarádi se pohádali – křičeli na sebe, až ztratili hlas. „Teď už nemám žádného kamaráda,“ pomyslel si smutně jeden z nich. A nevěděl, co dělat. Město bylo čím dál šedivější a smutnější. Lidé byli den ode dne sobečtější a hádavější. „Jako bych na něco zapomněl,“ říkali si všichni. Jednoho dne se přihnal silný vítr a vzal s sebou i kostelní zvony. Ten nejmenší přitom zazvonil. Najednou se všichni lidé zastavili a podívali se nahoru. A jeden za všechny zvolal: „ Už vím, na co jsme zapomněli – na Boha.

Sestry a bratři, slavíme slavnost, která poukazuje na kořeny našeho národa. Jen mi někdy připadá, že jsme na své kořeny nějak zapomněli. Národ a člověk bez kořenů je mrtvý a ne živý. Žijeme, pracujeme, věříme v církev (v instituci), v sebe, v náhodu, v peníze, ale to je velmi málo. Bez nalezení Boha – toho pravého kořene, nejsme schopni být pravými otci, matkami, dědy, babičkami, syny a dcerami. Bez nalezení pravého kořene nejsme schopni milovat pravdu, být těmi, kteří tvoří dějiny dobra.

Proto po vzoru sv. Václava, který ve svěřené úloze na této zemi žil z pravého kořene – Boha a vnímal jej v každou chvíli svého života, přeji i nám, abychom do našich rodin a našich životních rolí, vnášeli víru, naději a lásku, která pramení jedině z Boha. Jedině Bůh dává život a plnost, jedině Bůh dokáže naplnit naše životy a životní role. Amen.

( Z kázání faráře Martina M. Čapky, Slavnost sv. Václava, neděle 29.9.2013)