Myšlenka z nedělního kázání o 33. neděli v mezidobí (se vzpomínkou na svatořečení sv. Anežky České)

Myšlenka z nedělního kázání o 33. neděli v mezidobí

(Lk 21, 5-19)

V těchto dnech slyšíme spoustu slov o svobodě a zásluhách. Vyprávějí různé osoby (osobnosti??) o tom, jak před třiceti lety "lámaly" režim a jaké jsou jejich zásluhy. Sebehodnocení těchto "hrdinů" často nabývá až kosmických rozměrů, ale bohužel často bez reálného podkladu.

Ale my se zkusme vrátit v čase a vzpomenout čistým rozumem. V minulém týdnu jsme mohli vzpomenout na nádhernou slavnost nejen nás křesťanů, která byla světlem v temnotě. Svatořečení sv. Anežky České.

Anežka, dcera českého krále Přemysla Otakara I., porušila (dle našeho slovníku) královský protokol a zvolila si cestu zasvěceného života. Po celý svůj život pomáhala druhým. Dala sama sebe druhým. Stala se ochránkyní a patronkou naší vlasti. A římský biskup Jan Pavel II. ji 12. 11. 1989 prohlásil za svatou. Tato událost byla nerozlučitelně spjata s událostmi listopadu 1989. Prý existuje proroctví, které tuto časovou kontinuitu potvrzovalo.

Položme si však otázku: "Co je to ta svoboda?" Co je to naše osvobození?"

Velmi často svobodu vnímáme ve vztahu vůči druhým. Když se budeš chovat a žít podle mých představ, tak i já budu svobodný. Když se svět bude vyvíjet podle mých představ, tak také budu svobodný.

Ale proč byl svobodný můj děda, který šel mladý do poslední (před osvobozením) plynové komory v Mauthausenu na jistou smrt (mám doma jeho zapsaná slova před smrtí)? Proč byl svobodný Kristus na kříži (máme evangelium)? Proč byla sv. Anežka svobodná, když nikdo z jejího okolí nesouhlasil s její volbou?

Svoboda je totiž vnitřní záležitostí každého člověka. Je potřeba se vyrovnat nejdříve sám se sebou. Svatá Anežka Česká svobodně zvolila život řeholnice. Můj děda jako důstojník a statečný voják zvolil cestu, kterou považoval v bezvýchodné situaci za důstojnou. Kristus svobodně šel na kříž, abychom žili.

Dnešní svět se neustále obrací na druhé. Ne já, ale ty se změň. Ty musíš pochopit můj pohled na svět. Aktivisticky tlačí ke změně, ne sebe, ale druhých.

A co začít u sebe. Zkusme si položit otázku: "Co jsem já udělal pro to, aby tento svět byl lepší?" "Umím jen kritizovat a plakat sám nad sebou?"

Když nebudeme svobodní uvnitř sebe sama, tak nikdy svobodu světa ani nepoznáme. Když budeme chtít měnit jen druhé, tak se nikdo nepromění. Svoboda není vně, ale uvnitř. Je uvnitř nás samotných.

Dnešní svět nás skutečně svazuje. Nasazuje nám náhubky, ohlávky a kouká málem do našich ložnicí. Ale to nám přece nemůže vzít svobodu. Já jsem já a Kristus je můj Pán a Spasitel. Nikdo nám nemůže vzít svobodu vykoupenou životy svatých a hlavně životem Krista - našeho Pána.

Neztraťme sílu být sami sebou ve světle Kristově. Být dětmi Božími. Největší zásluha vůči tomuto světu je nabídnout sebe sama a být takoví, jací jsme a kým jsme. Nabídnout sebe sama ke změně tohoto světa k lepšímu.

Svatá Anežko Česká, všichni naši národní Svatí Patroni a pro nás často bezejmenní Svatí, orodujte za nás! Amen.