STAROKATOLICKÁ FARNOST V JIHLAVĚ

Slavíme doma (nebo ve službě) Květnou neděli (In Palmis)

Milí přátelé, sestry a bratři,

dalo by se říct, že žádný posun k normálu... nemocných přibývá, uzdravených rovněž, zesnulých však bohužel také... kostely zatím zavřeny. Opět můžeme navštívit on-line bohoslužby na Facebooku od sv. Vavřince v Praze (v 10.30 h), z táborské farnosti (v 09.00 h) nebo z trnavského společenství naší církve (v 10.00 h). Nově také v 11.00 h přes Google Meet českotěšínskou farnost na meet.google.com/wxg-cqkg-gvr Díky našim duchovním Aloisi Sassmannovi, Jakubu Smrčkovi, Martinu Kováčovi, Petru Janu Vinšovi, Cezary Miziovi a Kamilu Kozelskému za tuto novou službu! Já budu na Květnou neděli od 18.00 h na Google Meet se zlínskou farností číst pašije - kdo se chcete přidat, klikněte meet.google.com/zde-ascc-zxt

Pro ty, kteří těchto možností nevyužijí nebo je nemají, nabízím opět níže uvedené texty modliteb a čtení pro klidnou domácí křesťanskou oslavu neděle. Můžete si zapálit svíčku, ztišit se, číst, zpívat a modlit se. Pokud si chcete přečíst kázání, přikládám je - tentokrát jsem mohl vybírat z více variant a nakonec jsem vybral kázání jihlavského faráře Martina M. Čapky. A taky si můžete spolu doma povídat o tom, co jste četli, přemýšlet, co Písmo dnes říká do vašeho života. Čtení dnešního evangelia - tzv. pašijí (passio - utrpení, lat.) dává příležitost k aktivnímu zapojení hned několika čtenářů - rozdělte si role, nejméně tři, ale možno i více...

Dobrou Květnou neděli i celý příští Svatý týden. Opatrujte se, myslete na prevenci a buďte zdraví!

Váš biskup Pavel

Píseň

Evangelium o Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma Mt 21,1-11

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfage na Olivové hoře, poslal Ježíš dva učedníky a řekl jim: "Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. A kdyby vám někdo něco říkal, odpovězte: 'Pán je potřebuje.' A ten člověk je hned pošle." To se stalo, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroka: 'Povězte dceři siónské: Hle, král tvůj přichází k tobě, tichý a sedící na oslici, na oslátku té, která je podrobena jhu.' Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil.

A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekával ratolesti stromů a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: "Hosanna Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!"

Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: "Kdo to je?" Zástupy odpovídaly: "To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji."

Slyšeli jsme slovo Boží.

Ž 118,16ab+17-18.19-21.22-23

R: Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý.

Hospodinova pravice mocně zasáhla, * Hospodinova pravice mě pozvedla.

Nezemřu, ale budu žít * a vypravovat o Hospodinových činech.

Hospodin mě sice těžce ztrestal, * nevydal mě však smrti. R:

Brány spravedlnosti mně otevřte, * vejdu jimi, abych vzdal díky Hospodinu.

Toto je Hospodinova brána, * jí procházejí spravedliví.

Děkuji ti, žes mě vyslyšel * a stal se mou spásou. R:

Kámen, který stavitelé zavrhli, * stal se kvádrem nárožním.

Hospodinovým řízením se tak stalo, * je to podivuhodné v našich očích. R:

Úvodní modlitba

Bože veliký a nepochopitelný,

tvůj Syn, náš Spasitel,

se v poslušnosti tvé vůle stal člověkem,

ponížil se a za posměchu se vydal na kříž.

Dej nám sílu,

abychom ho následovali na cestě utrpení

a měli účast na jeho vzkříšení.

Prosíme tě o to skrze něho,

tvého Syna Ježíše Krista,

který s tebou a Duchem svatým

žije a život tvoří na věky věků.

1. čtení Iz 50,4-9a

Čtení z knihy proroka Izajáše.

Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním.

Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen, proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben. Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce vést se mnou spory? Postavme se spolu! Kdo bude můj odpůrce na soudu? Ať ke mně přistoupí! Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc.

Slyšeli jsme slovo Boží.

Ž 31,2-3a.3b-4.17+25

R: Hospodine, slyš modlitbu mou!

K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben navěky, * vysvoboď mě, jsi spravedlivý!

Popřej mi sluchu, * rychle mě zachraň! R:

Buď mi ochrannou skálou, * opevněnou tvrzí k mé záchraně,

vždyť ty jsi má skála a má tvrz, * pro své jméno mě povedeš a budeš řídit. R:

Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, * zachraň mě svou slitovností.

Vzmužte se a buďte srdnatí, * všichni, kdo spoléháte na Hospodina. R:

2. čtení F 2,5-11

Čtení z listu apoštola Pavla křesťanské obci ve Filipech.

Bratři a sestry, nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

Slyšeli jsme slovo Boží.

Pašije - Evangelium Mt 26,14-27,66 (Vypravěč,Ostatní, Ježíš)

Umučení našeho Pána Ježíše Krista podle Matouše.

Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?" On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: "Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka." Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.

Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí." Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?" On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!" Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl."

Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo." Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce."

Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.' Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje." Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!" Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš." Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.

Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil." Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!" Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."

Potom přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."

Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle." A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet. Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.

Potom přišel k učedníkům a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje!" Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte." A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: "Buď zdráv, Mistře", a políbil ho. Ježíš mu odpověděl: "Příteli, konej svůj úkol!" Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho. Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů? Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?"

V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne. Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.

Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.

Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti. Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva a vypovídali: "On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět." Tu velekněz vstal a řekl mu: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?" Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: "Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!" Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."

Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání! Co o tom soudíte?" Jejich výrok zněl: "Je hoden smrti."

Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře a říkali: "Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!"

Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!" A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš." Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem." On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka." Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!" Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout; tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.

Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi. Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!" A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se. Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev." Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců. Proto se to pole jmenuje 'Pole krve' až dodnes. Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: 'Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele; a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.'

A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš." Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal. Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?" On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.

O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli. Tehdy tam měli pověstného vězně jménem Barabáš. Když se zástupy shromáždily, řekl jim Pilát: "Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?" Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.

Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny." Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili. Vladař jim řekl: "Koho vám z těch dvou mám propustit?" Oni volali: "Barabáše!" Pilát jim řekl: "Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukřižovat!" Namítl jim: "Čeho se vlastně dopustil?" Ale oni ještě více křičeli: "Ukřižovat!"

Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc." A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a naše děti!" Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu. Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť, upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: "Buď zdráv, židovský králi!" Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování. Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.

Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená 'Lebka', dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; pak tam stáli a střežili ho. Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů."

S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!" Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho! Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: 'Jsem Boží Syn!'" Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.

V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?' Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše." Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!" Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.

chvíle tiché modlitby v kleče

A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.

Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!" Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly; mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.

Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali. Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesaný ve skále; ke vchodu hrobu přivalil veliký kámen a odešel. Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.

Nazítří, po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: 'Po třech dnech budu vzkříšen.' Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první." Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré." Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.

Kázání

Sestry a bratři, Květná neděle má jakoby dvojí tvář. Průvodem s ratolestmi na počátku liturgie si připomínáme radostný okamžik, kdy za Kristem kráčí zástupy plné jásotu, mávají ratolestmi, prostírají mu na cestu pláště a volají: "Hosana, Synu Davidovu." Zdá se, že Ježíš už zvítězil. Ale pak čteme pašije. A z jejich líčení vidíme, jak jsou nálady zástupů vrtkavé. V ústech mnohých se během několika dní "Hosana" změní v "Ukřižuj."

Ano, my už to víme: Vítězství je blízko, ale docela jiné, než si představovali rozjásaní lidé. Dnes na Květnou neděli si připomínáme triumf okázalý, světský, který je však pomíjivý. A příští neděli si připomínáme ten druhý triumf, který připravil Bůh - vítězství nad hříchem a smrtí. Tento triumf je však tak nenápadný, že se děje beze svědků, v noci. Je vystaven pochybnostem od první chvíle až po dnešní dny. Nikdo není žádným vnějším důkazem nucen uvěřit, že šlo o skutečnost. Avšak ti, kteří věří, že Kristův příběh nekončí zapečetěním náhrobního kamene, v tomto druhém, tichém vítězství vidí něco, co se netýká jen Krista, nýbrž co je rozhodující bitvou ve válce dobra a zla v nás samotných i v tomto světě. A mezi těmito dvěma nedělemi se otvírají nejvnitřnější otázky naší víry. Je to příběh, který se uchází o naši víru. Je to příběh nás samotných, našich životů.

Jak často se zahledíme na ty pláště, jásot, palmové listy a upíráme své oči k zemi. Jak často si užíváme lidské ovace. Ale zkusme si i dnes uvědomit, že naše budoucnost se píše v tichu, našich srdcích a každé vteřině našich životů. Zkusme o letošních Velikonocích pozvednout svůj zrak vzhůru a vložit svůj životní příběh do příběhu našeho Spasitele. Zamysleme se pozorně nad každou postavou dnešních Pašijí. Kristus, Petr, Pilát, Veronika, setník, Josef z Arimatie...

Teprve až budeš srozuměn s tím, že lidským způsobem nic nepochopíš a nedokážeš, staneš se opravdovým věřícím. (M. Quist)

Přímluvy

• za církev
• za svět
• za nemocné a odvrácení pandemie
• za potřebné
• za zemřelé

Otče náš, jenž jsi na nebesích,

posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny,

jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení,

ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen.

Požehnání

Milost vám a pokoj

od toho, který jest a který byl a který přichází,

i od sedmi duchů před jeho trůnem

a od Ježíše Krista, věrného svědka,

prvorozeného z mrtvých a vládce králů země.

Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů

a učinil nás královským kněžstvem Boha, svého Otce,

jemu sláva i moc navěky. Amen. 

 Pomoc pro lidi bez domova - prosba vedení Armády spásy

Koronavirová nákaza nás uzavřela v našich domovech, jak se ale mohou chránit ti, kteří žádný domov nemají? Předáváme dál naléhavou prosbu vedení Armády spásy, která se týká materiální pomoci lidem žijícím na ulici.

Všechna zařízení Armády spásy mají v tento moment nejvyšší stav pohotovosti. Snažíme se ze všech sil zabránit tomu, aby se virus rozšiřoval mezi naše hosty či klienty. Paradoxní přitom je, že musíme z důvodu prevence omezit počty klienty v našich zařízeních. Tím pádem musíme bohužel odmítat bezdomovce, které bychom za normálních okolností přivítali, zvláště pokud hrozí, že noční teploty jsou nebo budou kolem nuly i pod ní.

Na pomoc těm, které nemůžeme přijmout ve svých zařízeních, jsme proto vyhlásili materiální sbírku. Sháníme: Spací pytle, stany, karimatky. (Vše ideálně vydezinfikované.)

Účelem této sbírky je pomoci lidem bez domova, kteří se kvůli karanténním omezením nevejdou do nocleháren, a zároveň eliminovat jejich nocování ve squattech a ve společných prostorách, a to s výhledem na několik měsíců dopředu - dnes totiž nikdo není schopen odhadnout, jak dlouho budou nezbytná opatření opravdu trvat. Jako sběrné místo pro tento materiál slouží naše sbory, jejichž adresy najdete níže. 

Materiál zde přijímáme od 10.00 do 14.00 hod každý pracovní den, prozatím do 3. dubna.

Praha: Petržílkova 29, Praze 13, vedle supermarketu Albert a 100 metrů od stanice metra Hůrka
Brno: Staňkova 6, 602 00 Brno
Přerov: 9. května 107 750 02 Přerov
Opava: Rybářská 484/86, 746 01 Opava
Ostrava: M. Majerové 1733/6, 708 00, Ostrava-Poruba
Havířov: J. Seiferta 8, 736 01 Havířov - Město
Krnov: Opavská 26, 794 01 Krnov
Karlovy Vary: Centrum sociálních služeb Nákladní 7, 360 05 Karlovy Vary
Šumperk: Dobročinný bazárek, Radnička 25, Šumperk