Modlitba

11.06.2020

Prosba o Ducha svatého

Tak jako den čeká na slunce hlas

a noc na dotek svého noci krále,

tak čeká mé srdce

na Ducha pokory

a víry svaté.

Tak jako láska čeká na srdce toužebné

a žena na objetí muže svého,

tak touží mé srdce

po Duchu lásky

a naděje nezlomné.

Tak jako podzimní den touží po mlžném šatu

a barvy jeho po očích obdivovatelů,

tak zkouším nalézt srdcem svým

tu hlubinu,

studnici,

bílou holubici života,

Ducha zrození.

V oceánech lásky

V oceánech lásky

a v oceánech bolesti,

srdce mé také touží po štěstí,

v němž skrýt se může

druhá polovina mého srdce.

V proudech slov proroků a apoštolů,

i v bezpočtu trnů v koruně Krále,

pozvedá se z pout duše má neustále

a sama nechce vzlétnout za sluncem,

jen s květy rudých růží.

V každodenním nalézání

a v ztrátách večera,

naděje snad už ani nechtěla

obcházet dům mého života,

však ale přišla,

a bělohnědý květ růže podala mi.

Pane, jak často...

Pane, jak často tonu sám v sobě

a v nekonečných pláních svého já,

však zapomínám na Tvou nekonečnost bez času.

Pane, jak často trpím sám v sobě

a v nesnesitelných bolestech svého nitra,

však zapomínám na Tvou bolest bez času.

Pane, jak často pláču sám v sobě

a v nepřehledných oceánech smutku ulpívám,

však zapomínám na Tvé slzy bez času.

Pane, jak často naslouchám sám sobě

a ve slovech svých hledám nebe věčné,

však zapomínám na Tvá slova bez času.

Pane, jak často umírám sám v sobě

a v smrti rozkoš nalézám pro konečnost,

však zapomínám na smrt Tvou bez času.

Souhvězdí Boží lásky

Jak ztloustli jsme,

a málo by nás obléklo

spásy šat.

U lidí

je to vždy nemožné snad,

však u Boha...

Jak často jsem říkal,

nemožno,

vrátím se,

však souhvězdí Boží lásky

vždy přitáhne mně zpět,

by láska zaplavila svět

toho srdce vychladlého.

                                                                                        (Ze sbírky Modlitba, Martin M. Čapka, 2007)