Myšlenka z kázání na Bílou sobotu - Vigilii Zmrtvýchvstání Páně

Myšlenka z kázání na Bílou sobotu - Vigilii Zmrtvýchvstání Páně

(Mk 16, 1-8)

Drazí přátelé, jak by vypadal náš život a dějiny, kdyby vše skončilo Velkým pátkem, Golgotou a pohřbem Ježíšova těla? Nebylo by nic z toho, co tvoří více jak 2000 let dějiny křesťanství. Nebyla by církev Kristova. Neslavili bychom Eucharistii. Hrob Ježíše Krista by byl dávno zapomenutý, nebo alespoň objevený archeology. Ježíš by se zařadil do společnosti velikánů, jako jsou Platón, Aristoteles, Sokrates, ale nic víc. Možná, že by se nějaký zanícenec pokusil napsat diplomovou práci na téma Ježíš. Ale co dál?

Celé křesťanství, životy a duše milionů lidí stojí a padá jedinou větou: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen!"

Kdyby tato jediná věta nebyla pravdivá, tak by miliony křesťanů věřilo lži a falešné naději. Celé lidstvo by se muselo smířit s tím, že zlo zvítězí nad dobrem. Že pravda prohraje a lež zvítězí. Že se ti nespravedliví soudci, násilníci, vrazi, lháři a společensky korektní křiklouni, budou radovat ze svého vítezství. Že se mocní tohoto světa nemusí obávat překrucovat a ničit pravdu.

Avšak život Ježíše Krista nekončí Velkým pátkem. Je tady noc Zmrtvýchvstání, je tu skutečnost prázdného hrobu.

Dnes se zdá, že odkaz Zmrtvýchvstalého Krista vyznívá do prázdna. Že je málo srdcí, které zachytí povolání ke změně sebe samého a tím i celého světa k cestě existence v dobru. Ale znovu povstávají nové životy posvěcené Kristem. Znovu se rodí život tam, kde lidé předpokládali smrt. Ptejme se proč.

Ježíš je stále zde. Znovu a znovu přichází. Znovu jde na Golgotu. Znovu odvaluje kámen svého hrobu. Ježíš neodešel. On žije v každém z nás. On dává život tomuto světu. Díky Jeho přítomnosti nikdy nezmizí dobro, naděje, víra a láska.

Jen zkusme Krista více hledat. On vstupuje do našich životů, avšak se nikomu nepodbízí. Hledejme a nalezneme. A budeme skutečně žít.

Kristus zvítězil, Kristus kraluje, Kristus vládne navěky. Aleluja!