Myšlenka z nedělního kázání o 18. neděli v mezidobí

Myšlenka z nedělního kázání o 18. neděli v mezidobí

(Lk 12, 13-21)

Bůh mu však řekl: "Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?" Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem."

Bohatství je dnes mnohými lidmi vnímáno jako dostatek peněz, majetku nebo vlastnění lukrativních postů. Bohatství se stalo většinově vnímáno ekonomickou hodnotou.

Avšak dnešní podobenství Ježíšovo upozorňuje každého z nás, že bohatství má daleko větší rozměr, než mu často přikládáme.

Jaké jsou ty poklady nashromážděné, abychom byli bohatými před Bohem? Možná když vyjdeme z každodenního života, si můžeme udělat zevrubný výčet toho, čím se stáváme bohatými a jaké bohatství můžeme dát tomuto světu.

Je větší bohatství, než se ráno probudit, vidět slunce a děkovat za nový den? Je něco krásnějšího, než dát sebe a svůj čas svým nejbližším a mít je rád? Těší nás, když můžeme i jen maličkostí pomoci lidem okolo sebe? Může být větší bohatství, než plodně prožít den? Možná bychom mohli ve výčtu pokračovat dále. Ale prosím všimněme si jedné skutečnosti. Když dávám, tak se stávám sám obdarovaným. Stávám se bohatým před Bohem. Bohatství nám často protéká mezi prsty a my se pouze ženeme za tím, co je pomíjející a nečiní bohatými nás a ani lidi v našem okolí.

Dávejme sebe, dávejme svůj čas, svou lásku, pozornost, pomoc a jednou předstoupíme před Boha jako velmi bohatí lidé. Amen

                                                                        Šťastný je ten, kdo se při západu slunce těší z vycházejících hvězd.

                                                                                                                                                                Sv. Maxmilián Kolbe