Myšlenka z nedělního kázání o 2. neděli adventní

03.12.2020

Myšlenka z nedělního kázání o 2. neděli adventní

(Mk 1, 1-8)

Jan Křtitel v dnešním evangeliu volá: "Přichází za mnou mocnější, než jsem já, připravte se!" Izaiáš volá: " Na stepi připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezku našemu Bohu!" Ze všech stran to slyšíme: "Je Advent, přichází Pán, připravte se na Jeho příchod!"

Jak se my slabí lidé máme připravit na příchod vládce dějin? Minulou neděli jsme si nasměřovali cíl této cesty, a to zkusit znát sebe sama více ve světle přicházejícího Pána, abychom jej poznali.

Mnoha lidem se stane fatální chyba, kterou je nepoznání Spasitele. A minou se životem i vírou s přicházejícím Spasitelem. To minutí však spočívá jen v tom, že máme o Bohu nějakou svou představu, kterou nehodláme po celý svůj život opustit. Že je Bůh jiný, to po celý svůj život nepoznáme.

Třeba si zkusme říci, jak by mnoho z nás odstranilo zlo z tohoto světa. Samozřejmě "nejlepší" a nejčastější prostředek je odstranit a zabít všechny zlé lidi. A této filozofii odpovídá i naše představa Boha jako mstitele a kata. Bůh potrestá všechny, kdo mi ublížili.

A tady možná začněme přípravu na příchod Spasitele ve druhém adventním týdnu. Položme si pár otázek: "Jak si představuji Boha? Jak rozděluje lidi, když ne na hříšníky a spravedlivé? Proč nezabíjí ty, kteří mi ublížili? A proč Ježíš přišel, aby vykoupil každého člověka?"

Myslím, že odpovědi nalezneme v příbězích evangelia. A také v příběhu našeho života. Ale plně je poznáme až při setkání s Bohem tváří v tvář. Jedno však už víme, že Bůh nerozděluje lidi na spravedlivé a hříšníky. Vždyť jsme všichni hříšníky.

Když se pozorně podíváme na životní poslání Ježíše Krista, tak uvidíme, že dělí lidi podle míry lásky. Až jednou staneme před tváří Boží, tak budeme souzeni podle Ježíšova klíče.

Jestli jsme uměli milovat jiné a chtěli být milováni, nebo jestli jsme láskou pohrdali a odmítali ji. Amen.

                                                                                   Láska má dvě paže. Jednou objímá bližního, druhou Boha.

                                                                                                                                           (sv. Bernard)