Myšlenka z nedělního kázání o 2. neděli postní

Myšlenka z nedělního kázání o 2. neděli postní

(Gn 12,1-4a; Žl 33; 2 Tim 1, 8b-10; Mt 17, 1-9)

Možná bychom dnes naše zamyšlení mohli začít otázkou: "Co se tam dnes vlastně stalo?" Jako křesťané bychom to asi měli vědět. Možná si myslíme, že víme. Ale ruku na srdce, kdo z nás pečlivě alespoň jednou za život přečetl a promeditoval slova Evangelia? A kdo z nás se k těmto příběhům života vrací pravidelně ve svém životě?

Jak často říkáme o lidech nebo o situacích života, že to známe. Jak často si myslíme, že už nás nemůže nic překvapit u manželky, manžela, syna nebo dcery a mnoha dalších lidí. Vždyť je už známe, ne? Nasloucháme jen napůl ucha a naše představa zastírá to, co nám okolí sděluje.

Nedávno jsem potkal u nás na vesnici jednu paní, která šla zrovna ze mše svaté, z kostela. Dali jsme se do hovoru a v jeho průběhu jsem se zeptal na to, o čem pan farář dnes kázal. Odpověď té paní byla příznačná pro dnešní myšlenku evangelia. "Nevím, ale pan falář (nejedná se o překlep, ale o místní lingvistické specifikum) mluvil moc hezky."

Dnešní evangelium nám dnes říká, že apoštolové byli úplně stejní jako my. Denně prožívali s Ježíšem jeho působení a jeho kázání, ale brali to tak nějak jen jako stereotyp. Nemusíme přece naslouchat a vidět, vždyť to už známe. A vypínali smysly. Neviděli a neslyšeli.

Ježíš učinil vůči učedníkům zásadní krok. Vyvedl je z jejich všednosti, místa a vzal je na vysokou horu. Tam kde byli sami. Jen oni a On. Učedníci Krista znovu uviděli a začali vnímat. Najednou procitli.

Drazí přátelé, i my potřebujeme s Kristem vyrazit na vysokou horu. Zkusme v této době postní najít místo setkání, kde potkáme našeho Spasitele. Právě v tichu a samotě se On projeví znovu. A jako učedníci v dnešním evangeliu procitneme.

Máme šanci zase začít slyšet, vidět a vnímat své okolí. Máme šanci znovu objevit naše blízké. Máme šanci znovu objevit krásu tohoto světa. Máme šanci se stát znovu učedníky, kteří znovuobjevili svého nejbližšího přítele - Boha.

Po tomto setkání můžeme být znovu křesťany, lidmi, otci, matkami, manželkami, manžely…, kteří vidí, slyší a vnímají. Amen.

                                                                                                                   Pro křesťany platí: Z velké lásky se rodí velké poznání.

                                                                                                                                                                         (kardinál Tomáš Špidlík)