Myšlenka z nedělního kázání o 22. neděli v mezidobí

Myšlenka z nedělního kázání o 22. neděli v mezidobí

(Dt 4, 1-2.6-9; Žl 15; Jk 1,17-27; Mk 7, 1-23)

Drazí přátelé, doba dovolených končí a my směřujeme ke všednosti dnů. Školou povinným se otevírá náručí školních budov a studnice vědění. Ale ať už jsme strávili své dny odpočinku doma, u moře, na horách nebo poznáváním krajiny naší vlasti, tak jsme si zajisté více všimli věcí, které jsou pro nás ve všedním dni neviditelné. Možná jsme se setkali s krásou. Myslím, že každý z nás občas zvedne oči k východu slunce, nádherné zvlněné krajině, hvězdnému nebi nebo krásně rostlému stromu. Myslím, že bychom nejen dny dovolené, ale každý den měli prožít krásně ve světle krásy. Krása je jednou z podstatných zkušeností křesťanského života, přestože si ji často pleteme s luxusem a požitkem. Potom nás tento omyl vede k asketickému odsuzování a strachu, že vnímání krásy nás odvádí od Boha.

Bůh je krása a každé setkání s krásou je setkání s Bohem. Jen vzpomeňme krásu přírody, která svědčí o tom, že Bůh je dokonalý tvůrce. A také tato krása svědčí o tom, že Bůh svět bezmezně miluje. Proto ten, kdo se s krásou setkává, umí ji vnímat, umí ji vidět, ten se přibližuje Bohu. Krása je zkratkou k Bohu, která nevyžaduje příliš mnoho učených slov a pouček, ale vede skrze srdce člověka.

Drazí přátelé, až pochopíme, že setkání s krásou otevírá cestu k setkání s Bohem, budeme mít více otevřené oči. Budeme vidět i ve všednosti dní krásu stromů, květin, barevnou strukturu kamenů, jiskření vodní hladiny, nádhernou rozmanitost mraků a vítězství slunce nad nocí v jeho východu. Naše všední dny jsou zpravidla zastřeny sníženým vnímáním, že nic z toho nevnímáme a v hlavách nám víří pouze spousta myšlenek, které nás činí slepými. Často se sami sebe ptáme, jak dosáhnout během dne chvilky na setkání s Bohem. Odpověď najdeme v kráse okolo nás.

Mějme oči otevřené pro krásu kolem nás a všechno, co uvidíme krásného, tak berme jako dar od Boha, který je Krása. Berme to jako modlitbu, v níž se setkáváme s naším Pánem. Pamatujme na to, že třeba skrze nádherný květ, který nás potěší ve všedním dni, se setkáváme s Bohem a jsme mu nejblíž. Vnímání krásy je zkratka k Bohu, který je Krásou největší. Amen.