To jen díky vám žijeme

07.05.2020

Život

(mému dědovi štáb. kpt. Josefu Čapkovi + 10. dubna 1945, Mauthausen,  a všem neznámým hrdinům, díky nimž můžeme žít své životy)

Život pomalu ztrácí jasné obrysy

a vůle žít není tak silná

jako ranní východ slunce.

Pomalu vkrádá se soumrak

a vědomí ztracenosti v nekonečném vesmíru

bere člověku chuť se modlit.

Soucit leží kdesi za ostnatým drátem

a ještě se skrývá,

aby nebyl nalezen bezsoucitnými.

Čtyři stěny, bílé jako zuby mrtvoly

a tíha umírání,

kde vteřina se stává věčností.

Všechno zhasne, i hvězdy a měsíc,

ale jediné, co září

a bude vždy,

je síla lidskosti.

  (Martin M. Čapka, Ze sbírky Oblaka prosincová, 2004)