Modlitba


Pane, jak často...


Pane, jak často tonu sám v sobě

a v nekonečných pláních svého já,

avšak zapomínám na Tvou nekonečnost bez času.

Pane, jak často trpím sám v sobě

a v nesnesitelných bolestech svého nitra,

avšak zapomínám na Tvou bolest bez času.

Pane, jak často pláču sám v sobě

a v nepřehledných oceánech smutku ulpívám,

avšak zapomínám na Tvé slzy bez času.

Pane, jak často naslouchám sám sobě

a ve slovech svých hledám nebe věčné,

avšak zapomínám na Tvá slova bez času.

Pane, jak často umírám sám v sobě

a v smrti rozkoš nalézám pro konečnost,

avšak zapomínám na smrt Tvou bez času.


Šeptáno do vlasů

                                                                      (Věnováno mé manželce Miroslavě)

Jen rok se sešel s rokem

a nelze vrátit jediný den z časů minulých.

Jen zašeptat do vlasů ta slova,

která zní snad tisíce let,

ta slova,

která patří jen hnědi vlasů,

ta slova,

miluji Tě.

Jen čas se sešel s časem

a vůně Tvých vlasů nesena je větrem do polí,

bychom ji spolu dlaní pohladili

a v paprscích slunce západu

proplétali svá srdce v srdce jediné

a touhu našich snů

v jediné bytí lásky.

Tam,

v dálce nezhledné objevíme sebe

v tónech hnědi Tvých vlasů překrásných.

                                                                                                                     (Ze sbírky Modlitba, Martin M. Čapka, 2010)