Myšlenka z kázání o Velkém Pátku- památka umučení a smrti Páně

Myšlenka z kázání o Velkém Pátku - Památka umučení a smrti Páně

(Jan 18,1-19, 42)

Drazí přátelé, právě jsme dočetli příběh Pašijí. Skončil proces, který by mohl být vzorem všech nespravedlivých procesů. Soudce byl zbabělec, který nectil právo, ale zachoval se "společensky" korektně vůči přání těch největších křiklounů. Svědci lžou. Celé soudní řízení je předem rozhodnuto. Obžalovaný se nesmí hájit. Ježíšův majetek si vojáci rozebírají ještě za Jeho života a Jeho nepřátelé vítězí. Učedníci se krčí, utíkají, schovávají a mají strach. A tak to mělo skončit lidským pohledem. Avšak...

Ježíšovi soudci, nepřátelé, vrazi, surovci, křiklouni však netuší, že nejsou vítězi, ale jen nástroji k vítězství dobra. K vítězství Ježíše, Božího Syna. Ježíšovi blízcí si ještě neuvědomují, že se touto zdánlivou porážkou naplňují stará proroctví. Až postupně si začnou uvědomovat smysl kříže a mrti. Miliony lidí se dočkalo chvíle, kdy se Ježíšova slova přetavila ve skutečnost. Miliony slabých a hříšných se dočkalo odpuštění a nové síly. Miliony lidí až do dnešních dní rozjímá o Kristově kříži. Ale pouhé rozjímání a slova nestačí. Ježíš nám slyšícím řekl: "Vezmi svůj kříž a následuj mne."

Vzít svůj život, vzít svůj kříž znamená postavit se pod kříž Kristův. Stát tam vedle Marie, Jana, Marie Magdalény.

A přijmout svůj život i s křížem, který často tíží. Ale s vědomím, že nejsme sami, kdo jej nese. Ježíš nás podpírá a nenechá nás padnout. Amen.