Myšlenka z nedělního kázání o 2. neděli v mezidobí

Myšlenka z nedělního kázání o 2. neděli v mezidobí

(1 Sam 3, 3b-10.19, Žl 40, 1 Kor 6, 13c - 15a. 17 - 20, Jan 1, 35 - 42)

Drazí přátelé, dnes si odpočineme od mých homiletických konstrukcí a necháme zaznít "pouze" jednoduchý a zároveň hluboký příběh z knihy Další příběhy pro potěchu duše od mého oblíbeného autora Bruna Ferrera:

Jeden člověk se rozhodl, že se bude starat o trávníček před domem, ve kterém bydlel, a vypěstuje tam pravý anglický trávník. Věnoval tomu každou volnou chvilku. Už byl skoro u cíle, až si jednou na jaře všiml, že se v jeho trávníku uchytilo několik pampelišek, které hned vystrčily zářivě jasné květy. Nelenil a šel je vytrhat. Ale nic naplat, každý den se objevilo několik dalších žlutých květů. Koupil na ně silný jed. Nezabral. Od toho dne se jeho život stal ustavičným bojem proti urputným žlutým kvítkům, kterých každé jaro přibývalo.

"Co mám s nimi dělat?" ptal se zoufale manželky.

"Zkus je začít mít rád," odpověděla manželka.

Zkusil to. Po nějakém čase mu zářivě žluté květy začaly připadat jako umělecké dílo zdobící smaragdový trávník. Od té doby žil šťastně.

Co říkáte, nebylo by rozumné myšlenku tohoto příběhu aplikovat i do našich mezilidských vztahů? Amen.