Myšlenka z nedělního kázání o 21. neděli v mezidobí

19.08.2021

Myšlenka z nedělního kázání o 21. neděli v mezidobí

(Jan 6, 56-69)

Drazí přátelé, dnešní svět radostně oslavuje samotu. Nejlépe je člověku samotnému. Sám si tlačí tu svou "káru" života. Ideál dnešního člověka je být úspěšný, krásný a hlavně nezávislý. Kdykoli schopný ukončit jakýkoli vztah a jít dál svou cestou. Vždyť si vystačí sám. Opravdu?

Ježíš dnes říká Dvanácti: "I vy chcete odejít?" Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Boží Svatý."

Tomu všemu předcházelo, že ho mnoho učedníků opustilo. Chtěli zůstat sami. A co dnes? Pojďme se nad tím zamyslet.

Řeknu vám, že jsem se snažil tu svou "káru života" tlačit vší silou také sám. Neuvěřitelně mě pobuřovali ti, kteří mi říkali, že jdu špatným směrem. Nesnášel jsem je. Jako dítě nesnáší rady svých rodičů. Nesnášel jsem náznaky Boží ruky, které jsem se snažil ignorovat. Ale až člověk dojde na ten vrchol pomyslného kopce, kde už lidské síly nestačí a "kára života" se zastaví, tak se ohlédne. A spatří kolik si "najel" kilometrů a neustále kličkoval. Tehdy si uvědomí, že ti protivní byli směrovkami. Tehdy si uvědomí, kolik si mohl ušetřit sil, kdyby alespoň vnímal ty náznaky Boží ruky. Kdyby nechtěl být tím solitérem, který si vystačí sám se sebou.

Proč vlastně o tom dnes hovořím. Člověk sám nedokáže přejít tu cestu svého života. Bez pomoci se nevyškrábe z bažin a nedokáže vystoupat na vrchol, nedokáže jít přímou cestou bez insignií Božích.

Proto se nebraňme společnosti lidí a společnosti Boží. Lidé jsou často Božíma rukama a Bůh si také volí často za nástroje "meče" rezavé a opotřebované, plné chyb. To nás často znepokojuje. Ale zkusme zrcadlo. Jsme my úspěšní, krásní, nezávislí a "zářivé damascénské čepele?"

Prosím, naslouchejme a hlavně věřme, že nejsme sami. Učme se dnes od učedníků, kteří zůstali s Kristem. Sami zahyneme a ničeho nedosáhneme. Otevřeme se lidem a Bohu. A když docházejí lidské síly, vězme, že Bůh má sil dost. Jen mu musíme uvěřit. Kolikrát stačí si uvědomit, že nejsem sám, ale jsou zde další, kteří mne podpoří. A budujme vztahy s lidmi a Bohem. To je pravé bohatství a často záchrana na cestě životem. Samota nikam nevede.

O těch učednících, kteří opustili Ježíše už nic nevíme. Ale o těch, kteří s ním zůstali víme, že jejich životy byly naplněné a našli svou cestu, která někam vedla a našla svůj cíl. Amen.

                                                                 Kdo se modlí, nemá strach! Kdo se modlí, není nikdy sám!

                                                                                                  Benedikt XVI., římský biskup