Myšlenka z nedělního kázání o 3. neděli velikonoční

Myšlenka z nedělního kázání o 3. neděli velikonoční

(Lk 24, 35-48)

Drazí přátelé, dnešní myšlenka evangelia by se dala shrnout do pár slov: "Vydávat svědectví o živém Kristu."

Jak to však bylo s učedníky, kteří utíkali z Jeruzaléma? Smutní, ztrhaní, bez víry, bez naděje. A svědčit o někom, který zemřel? Proč? Raději jít pryč a nevzpomínat.

Ježíš však najednou stojí uprostřed nich. Oni jej vidí, ale nepoznávají. Zděsí se a v lepším případě si myslí, že vidí ducha. Bojí se. Teprve až zakusí tu pravou přítomnost Kristovu, tehdy se zaradují, že je opět mezi nimi. A teprve nyní pro ně nastává životní úkol, který je velmi těžký. Vydávat svědectví o živém Kristu. Vydat svědectví, aby i ti, kteří neviděli a neslyšeli, uvěřili.

Drazí přátelé, to je úkol i pro nás, kteří věříme v Boha. Máme vydávat svědectví o živém Kristu. Ale ruku na srdce, jak to často děláme. Pouze literaturou, odříkáváním prázdných floskulí, dogmat nebo zbožných pouček z katechismu. Na to nejzásadnější svědectví často zapomínáme. A tím je náš život.

A znovu se dnes budeme ptát, jak to mám dělat? Zkusme nastavit tři tváře našeho života. Naše naděje ať trvá i v bezvýchodných situacích. Naše láska ať nechladne, i když se ji zloba okolí snaží umlčet. Naše víra ať se opírá jen a jen o živého Boha.

I nyní nás určitě trápí otázky a pochybnosti. Drazí přátelé, na to není lék. Víru, naději a lásku se nejde naučit. Tak jako apoštolové v dnešním evangeliu tápali, až nalezli. Tak i my v našich životech tápeme, ale také můžeme nalézt. Jak? Zkusme se podívat znovu na dnešní evangelium. Apoštolové uvěřili, že Ježíš žije, až když s ním jedli. Co kdybychom také změnili svůj postoj k Eucharistii a ponořili se do Kristovy oběti. Naučme se ji vnímat ne jako odměnu nebo tradici, ale jako nejhlubší spojení s Bohem. Naučme se ji vnímat jako posilu na cestě životem. Naučme se ji vnímat jako dar pro každého člověka. Bez rozdílu a bez odmítání. Teprve tehdy se nám dá Bůh poznat jako dárce neuhasitelné naděje, lásky a víry. Kristus říká: "Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a máte těžkosti - a já vás občerstvím."

Není to nejkrásnější pozvání? Jen ho nesmíme přeslechnout. Amen.

                                                                                   Věřit v Boha znamená milovat.

                                                                                                     Ztrátu víry vždy předchází ztráta lásky.