Myšlenka z nedělního kázání o 5. neděli postní
Myšlenka z nedělního kázání o 5. neděli postní
(Jan 8,1-11)
Dnešní evangelium začíná donášením a udáváním. "Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?" Tou otázkou ho chtěli přivést do úzkých, aby ho měli z čeho obžalovat.
Minulou neděli jsme se zamýšleli nad všeobecností Ježíšových podobenství v našich životech, kde nejsme jednou postavou, ale všemi ve sledu našich životů.
Tak pojďme s touto myšlenkou projít tímto příběhem.
Učitelé zákona a farizeové přivedli ženu před Krista a vznášejí obvinění. Možná ne proto, že by jim samotným byl ten hřích ženy cizí, ale proto, aby jej obvinili. Třeba nedodrží zákon. Třeba se Kristus zachová proti "církevnímu právu." Jak často odsuzujeme záležitosti druhých, které sami děláme, možná jen o nich sníme, ale zákon, to je meč v našich rukou. Dát druhému člověku ránu ve jménu "zákona." Ne ve jménu spásy, Boha, ale ve jménu zákona. Bohužel ve jménu své vlastní zloby, nenávisti, nelásky, ve jménu sobectví a vlastní neschopnosti vyznat své hříchy.
Jak často jsme ve svém životě těmi žalobníky a donašeči? Těmi "spravedlivými."
Druhou rovinou dnešního příběhu je cizoložná žena. Ona ví, že udělala něco špatného, ale nemluví, nevymlouvá se. V tichu čeká. Jak často by tato poloha na kolenou příslušela našim proviněním. V pokoře čeká.
Jsme schopni pokleknout, tiše čekat a třeba plakat nad svými hříchy?
Třetí rovinou příběhu je Kristus. Neodsuzuje, nekamenuje, ale zahanbí ty udavače a donašeče. A hlavně dá novou cestu ženě, která měla zemřít.
Drazí přátelé, i v našich životech se prolínají tyto tři roviny dnešního příběhu.
Přeji nám všem, aby ta třetí rovina byla nejsilnější a nejvíce zářila v nás. Neboť i my se můžeme ocitnout na kolenou a čekat na rozsudek. Amen.
Není žádná situace, kterou by Bůh nemohl změnit, a není hřích, který by nemohl odpustit, pokud se Mu otevřeme. (Jorge Mario Bergoglio SJ. - římský biskup František)