Myšlenka z nedělního kázání o 5. neděli v mezidobí

Myšlenka z nedělního kázání o 5. neděli v mezidobí

(Lk 5, 1-11)

V dnešním evangeliu čteme osobní slova sv. Petra: "Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!" Ale Ježíš ho nezažene od sebe. On ví, jaký je. On s ním počítá.

Drazí přátelé, jsme pokřtěni, jsme křesťané. Jsme ale šťastní? Ruku na srdce, většinou ne. Když se nad svou nespokojeností zamyslíme, tak často první bude: "Svět kolem nás nestojí za nic, lidé jsou špatní, nic není na tomto světě správně."

Vše, co nás deprimuje je okolí, svět.

Ovšem, ač my jsme nespokojení, kolem nás žijí lidé, kteří jsou veselí, klidní a šťastní. Žijí ve stejném nedokonalém světě, žijí v blízkosti stejně nedokonalých lidí a poměrů. V čem je ten náš problém?

Díky celosvětovým zprávám, informacím, celosvětovým problémům, aniž si to často uvědomujeme, snažíme se změnit téměř celou planetu ve všech otázkách a oblastech. Ale všimněme si důležité věci. Petr dnes uznal svou hříšnost, svou nedostatečnost. To byl krok na lepší cestu Petrovu za Kristem. Petr se chtěl změnit k lepšímu.

Na změnu planety nemáme jako jednotlivci sílu. Ale máme sílu a posilu od našeho Pána ke změně sebe sama k lepšímu. Tím dokážeme také měnit své okolí (i malý plamen prosvítí velkou místnost). Možná malý prostor z hlediska planety Země, ale veliký z hlediska Kristova Království.

Možná, až zmenšíme prostor svého konání dobra, tak dosáhneme paradoxně větších úspěchů. Možná budeme šťastní, spokojení a svět bude krásnější.

A prosím, začněme u sebe. Sv. Petr nám dnes může být příkladem. Amen.

Člověk raději poznává vesmír než sám sebe. (Seneca)