Myšlenka z nedělního kázání o Slavnosti Ježíše Krista Krále

Myšlenka z nedělního kázání o Slavnosti Ježíše Krista Krále

(2 Sam 5,1-3; Žl 122; Kol 1,12-20; Lk 23,35-43)

Drazí přátelé, dnes slavíme slavnost Ježíše Krista Krále. O osobě krále v našem pojetí máme pevnou představu. I insignie jsou nám jasné. Ale jak se slučují texty evangelia, v němž Kristus umírá, s pojetím krále a vladaře? Vždyť Kristus umírá na kříži a slibuje nebeské království zločinci, který lituje svých vin. Pojďme se společně podívat na pojem "hodnota člověka."

Hodnotu člověka často posuzujeme z různých lidských pohledů jinak. Mnozí ekonomové považují za hodnotného člověka toho, který umí vydělat peníze, umí obchodovat na burze, dokáže zúročit akcie. Mnoho klasických věřících považuje za hodnotného člověka toho, který absolvuje veškeré bohoslužby v týdnu, sedí v první kostelní lavici a osobně se zná s panem farářem. Mnoho politiků považuje za hodnotného člověka toho, který dokáže přesvědčit mnoho lidí o všech nereálných slibech a uvěří jeho slovům. Mnoho biskupů považuje za přínosného a hodnotného toho faráře, který vybere ve farnosti dost finančních prostředků. A mohli bychom pokračovat dále.

Ale bohudík hodnota člověka se odvíjí od jeho zaměření, od shody slov a života s dobrem a cestou Kristovou.

Dovolte mi krátký parafrázovaný příběh z pera spisovatele Bruna Ferrera.

Jeden profesor začal svou přednášku tím, že zamával stokorunovou bankovkou.

" Kdo chce tuhle stokorunu?"

Všichni žáci se přihlásili. Proto udělám ještě jednu věc. Bankovku zmuchlal. "Chce ji ještě někdo?"

Znovu se zvedl les rukou.

"A co když udělám tohle?"

Hodil zmačkanou bankovku na zem a pošlapal ji.

"Chce ji ještě někdo?"

Les rukou se zvedl jako dřív.

I když byla bankovka tolik poničená, svou cenu neztratila.

Drazí přátelé, i když jsme v životě zažili mnohá zranění, byli jsme vyváleni v blátě a dosedli až na dno, i přes to si můžeme uchovat svou hodnotu. Hodnota člověka se neodvíjí od znalostí a počtu absolvovaných bohoslužeb, ale od touhy směřovat svůj život za světlem dobra. Směřovat tam, kde víra, naděje a láska dokáže uzdravit každého a dokáže dát novou touhu žít každému. Hodnota každého z nás se začíná zúročovat již dnes v pokladech, které nejsou zapsány zde na zemi, ale v nebi. Neztraťme svou hodnotu a navyšujme ji před tváří Boží i lidí okolo nás cestou dobra a cestou Kristovou.

A pamatujme, že Kristus je Králem, i když byl ukřižován, trpěl a zemřel. Pamatujme, že Kristus je Králem, protože vstal z mrtvých a dal nám to nejcennější - život, který nekončí. Život, který má smysl.

Kristus kraluje, Kristus vítězí, Kristus vládne všem. Amen.

P.S. Zkusme se večer před spaním pomodlit modlitbu svatého Františka z Assisi. Třeba nám to pomůže vstát a jít dál. A být hodnotnějšími lidmi pro svět a i pro nebe.

Pane,

udělej ze mne nástroj svého pokoje,

abych přinášel lásku, kde je nenávist,

odpuštění, kde je urážka,

jednotu, kde je nesvornost,

víru, kde je pochybnost,

pravdu, kde je blud,

naději, kde je zoufalství,

radost, kde je smutek,

světlo, kde vládne tma.

Pomoz mi, abych netoužil po útěše, ale těšil,

po porozumění, ale rozuměl,

po lásce, ale miloval.

Vždyť, kdo dává, ten dostane,

kdo odpouští, tomu se odpustí,

kdo umírá, vstane k životu.