Myšlenka z nedělního kázání o Slavnosti Seslání Ducha Svatého
Myšlenka z nedělního kázání o Slavnosti Seslání Ducha Svatého
(Sk 2, 1-11)
Dnešní den je dnem veliké radosti. Kristus nás nenechává samotnými, ale dává nám Ducha síly a moudrosti, Ducha radosti a důvěry.
Jak vlastně najít Ducha Svatého v tomto světě, když vane, kam chce? A najde si On nás?
Z naší zkušenosti víme, že dnešní hektická doba nám často nedá možnost se zastavit. Jen na vzorku našich rodin to vidíme. Dětem zavoláme, zda jsou v pořádku. Manželovi či manželce zavoláme, že se musíme zdržet v práci. Děti nám řeknou, že odcházejí do kroužku, do autoškoly... A co setkání?
A jak vlastně najít ještě v této změti "nějakého" Ducha Svatého a natož Ho nechat působit?
Odpověď je velmi prostá a naši předkové ji znali velmi dobře, když se třeba v poledne při práci na poli zastavili. I my se potřebujeme chvilku zastavit, soustředit a otevřít. Stačí si uvědomit a vzpomenout na to, že jsme dětmi Božími a Bůh je náš Otec.
My vlastně ani nevíme, kde působí dnes Duch Svatý. Je vůbec zde v tomto světě, je v nás?
Bohudíky ano. Všimněme si lidí, které inspiruje k odporu ke zlu a podlosti. Jak jsou ještě někteří lidé milosrdní a plní lásky. Jak se rozvíjí nové ideje, které směřují k dobru nejen nositelů samotných ale všech lidí. Všímejme si možná bezvýznamných věcí, ale právě v nich uvidíme velikou sílu Ducha Svatého, který stále tvoří a přetváří člověka k lepšímu.
Duch Svatý působí i dnes. Někdy působí hluboko pod povrchem člověka, neviditelně, nepostižitelně. Jinde vytryskne na povrch, zachrání život, dá novou naději. Duch Svatý vane stejně a neustále jako v době apoštolů. Láme zlo, odstraňuje překážky, zasypává příkopy a bourá přehrady. Vzpomeňme na brutálně pronásledované křesťany v některých částech světa, a přece povstávají noví a plní síly Ducha Svatého.
Zkusme dnes o slavnosti Ducha svatého začít žít svůj život s myšlenkou, že Duch Svatý vane, kam chce. Ale svou otevřeností a zastavením, Mu dáme větší prostor, aby svou nezměrnou silou působil i v nás.
Zkusme se setkávat a najít si čas na zastavení. Je to otázka našeho života, života našich blízkých i života tohoto světa. Amen.
Nesmíme se spokojit s tím, že máme naději pro sebe. Duch Svatý z nás chce udělat rozsévače naděje. Není krásnější dar...
(P. Raniero Cantalamessa)