Myšlenka z nedělního kázání o slavnosti sv. Václava

23.09.2021

Myšlenka z nedělního kázání o slavnosti sv. Václava

(Mdr 6,9-21; 1 Kron 29; 1 Petr 1, 3-6;2, 21b-24; Mt 16, 24-27)

Drazí přátelé, milé děti, dnes slavíme slavnost svatého Václava. Tak začněme naše zamyšlení krátkým příběhem.

V jedné dílně se hádaly nástroje - hoblík, dláto, hřebík a kladivo. Každý z nich tvrdil, že je nejdůležitější a bez něj by truhlář nic nevyrobil. Pak přišel truhlář a vzal do ruky hoblík, pak dláto, potom hřebík a kladivo. A na světě byla krásná kolébka.

Co z toho vyplývá?

Každý z nás má na tomto světě svůj úkol a žádný není větší nebo menší. Říká se tomu svatost všedního dne. Pokud jsme každý den věrní v malých věcech, tak budeme věrní i ve velkých. Z těch všedních dní se skládá naše budoucnost - naše svatost, tedy co největší se připodobnění Tomu, v něhož jsme uvěřili.

Neopomínejme všednost dní a poslání, které se zdá tak šedivé - všední, neboť právě zde nejvíce můžeme měnit sebe a svět v lepší, dle přání našeho Pána Ježíše Krista. Amen

                                                                                    Láska, která nesnáší všední den, není ta pravá.                                                                                                                                        (Adrienne von Speyr)