Myšlenka z nedělního kázání o svátku Uvedení Páně do Chrámu

Myšlenka z nedělního kázání o svátku Uvedení Páně do Chrámu

(Lk 2,22-32)

Tento den připomíná událost, kdy byl Ježíš podle tradice přinesen do chrámu a symbolicky představen Bohu a podroben tradiční oběti. V době narození Ježíše platil starozákonní Mojžíšův rituál, při kterém museli rodiče vykoupit novorozeně Hospodinu a přitom odevzdat obětní dary (zpravidla dvě holoubata nebo hrdličky) na paměť zabití prvorozených chlapců před odchodem Židů z Egypta do zaslíbené země.

Uvedení Ježíše do chrámu má pro nás křesťany však ještě další hluboký smysl. Při obětování v chrámu byl starcem Simeonem a věštkyní Annou poznán v dítěti Ježíši očekávaný Mesiáš - Světlo, které přišlo na tento svět prozářit temnotu.

Svátek má symbolicky zprostředkovat setkání každého věřícího s Kristem. A dnešní svátek je svátkem světla. Proto vcházíme na dnešní mši sv. se zapálenými svícemi v rukou. Ježíš Kristus - Světlo, prozařuje temnoty. Prozařuje a osvěcuje temnoty tohoto světa i zákoutí lidských životů. Světlo, které dokáže dát novou sílu, novou cestu, novou radost a nové štěstí.

Díky, že jsme Tě mohli poznat, Ježíši Kriste, Pane náš a Světlo našich životů. Amen.